Fotky z 26.března 2001

Majáles

reportáž, written by Alex

Tenhle článeček pojednává o nedávno (ehm) proběhnuvší akci, originálně nazvané Majáles. Jelikož toto píši z donucení, neočekávejte žádné vtipné poznámky, ani nic jiného. Jenom doufám že vymyslím dost blbostí, abych zaplnil stránku.

Tak, úvod bychom měli, na řadu přichází stať. Nejsem asi tou pravou osobou, abych mohl hodnotit porovnávací metodou, neboť jsem žádnou jinou podobnou akci nezažil, a tak zhodnotím pouze dle nejlepšího vědomí a svědomí svým kritickým pohledem, pod nímž mrzne oheň a puká skála.

Jako každé akci, která má mít jakž takž poklidný a bezproblémový průběh, i té naší předcházely týdny (ehm) pečlivých (ehm!) příprav. Musela se sehnat spousta náležitostí, jež k takovéto události neodmyslitelně patří, s jejichž sháněním byly samozřejmě ( ostatně jak už to chodí ) problémy. Jen pro představu - třeba do posledního momentu nebylo jisté, zda bude k dispozici kočár, na němž by se zvolený král majáles mohl vézti městem. Stejně tak nejisté byly i jiné věci, ale to zde nebudu rozebírat, neboť k všeobecné spokojenosti jsme problémy vyřešili a mohli uspořádat dokonalou akci. No, dobře, zas až tak dokonalé to nebylo, ale co je dnes dokonalé?

Všechny problémy jsou tedy více, či méně vyřešeny a nadchází ten památný den po kterém svět už nikdy nebude takový, jako býval dřív.Den , kdy nepokoji zmítaná země zplodila hrdinku. Je jí Xena, princezna válečnice... ehm, to jsem ale trochu odbočil, takže kde jsme to skončili? Aha! Nadchází ten památný den, kdy se koná majáles a ta hrstka obětavých lidí doufá, že to malé,jemuž celým svým srdcem pomáhali na svět, bude dítko krásné, povedené a že nebude nijak znetvořeno zásahy sil, jež jsou nad lidské chápání. Díkybohu přišlo na svět v pořádku, jak teď mohu s lehkostí říci (napsat).

Autorská vložka:
Neboť metafora dítka (což nyní z nelibostí zjišťuji), mi nějak nezapadá do konceptu, upustím od ní (ač s nelibostí) a další popis se pokusím zestručnit,a tedy již zde žádná dítka ani princezny válečnice neuvidíte (poznámka pro hnidopichy : nejenže neuvidíte, ale dokonce si o nich ani nepřečtete).
Konec autorské vložky.

A už to začíná! Alespoň by se to dalo soudit, podle množství senzacechtivých žáků, kteří shromážděni na gymnaziálním dvoře netrpělivě očekávají tu chvíli, kdy to všechno vypukne! Někteří mají oblečeny rozmanité kostýmy, někteří jsou jen tak. Tedy samozřejmě že ne "jen tak", ale jen tak - v oblečení(!). Ještě probíhají poslední přípravy, jako je úprava oděvů moderátorů, či kontrola funkčnosti mikrofonů a může se začít. "Tak konečně je to tady", nebo "Zdravíme vás všechny" a množstvím podobných vtipných hlášek dávají moderátoři najevo, že akce začíná. Dav hltá každé jejich slovo (trapných pauz a koktání si přirozeně nevšímá) a již netrpělivě čeká, co se bude dít dál.

Dalším bodem programu (hned po vtipných hláškách)jsou scénky, připravené jednotlivými třídami, v nichž se snaží opěvovat své kandidáty na krále majáles, aby byli později zvoleni odpornou porotou. A tak se postupně prokousáváme množstvím více, či méně originálních scének. Světové národy, pohřeb, orloj, to je jen zkrácený výčet suchých, neslaných nemastných scének, které se moderátoři snaží zachránit od totálního neúspěchu rozesmíváním nebožtíka ,či za pomoci "obchodníka" s lehkými topnými oleji zkouší oživit atmosféru zmatenými výkřiky typu "Kremace!" atp.

Tímto ale naštěstí výčet scének nekončí, a tak se přihlížející mohou pobavit pohledem na ománského ropného magnáta - šejka Saláma z Ománu, jenž přijel do Čech za účelem navázání nových styků (podle osoby, jež si nepřála aby její jméno bylo zveřejněno, prý nejen těch obchodních). To nejlepší má ale teprve přijít... 1.A, tedy ta skutečná a jediná opravdová "elita národa" si připravila scénu, jako vystřiženou z amerických kasovních trháků...Svatbu! To opravdu nikdo nečekal, a tak naše milenecká dvojice nakonec po zásluze získala titul "královský pár majáles". Nastala obrovská radost v řadách "elitářů" a na ománském šejkovi bylo vidět, jak jen s obtížemi zadržuje hořké slzy zklamání. Snaží se ještě na poslední chvíli čenžnout alespon královu manželku za 6 velbloudů a půlku uheráku, ale protože nemá velbloudy v hotovosti, jeho pokus krachuje.

Všichni už netrpělivě přešlapují na místě, ale ještě je tady jeden bod programu, který všechny zaujmul - zprávy. Zprávy, ve kterých se všetečný student dozvěděl , kromě mnoha jiných zajímavých informací, o nešťastné nehodě jednoho člena profesorského sboru, kterýžto spadl ze schodů a pochroumal si údy. Aktuálně jsme byli informováni, že jeho odvoz do nemocnice proběhl (podle přání raněného) za tónů anglické hymny. Všichni se od srdce zasmáli a vyrazilo se na pochod městem. Tímto pochodem skončil letošní majáles a i já si jím dovolím skončit tento nuceně napsaný článek. Ještě bych neměl zapomenout na skupinu Blue Jay, která se zasloužila o kvalitní hudební produkci na hlavní třídě a jejímž členem je také jeden z "elitářů".

Co říci závěrem? Snad jen doufám, že se vám majáles líbil, protože já osobně jsem si ho užil. A rozloučíme se zpěvem anglické hymny
....Gáááááááááád sejvd d kvín, gáááááááád sejvd aur grejšs kvín........